Slunečnice a jeji známé druhy u nás
Slunečnice má až 67 druhů. V Česku se můžeme setkat se třemi až pěti, kterým se v našich podmínkách dobře daří.
Slunečnice roční
Je pěstována pro svá semen, ze kterých se vyrábí olej, nebo slouží jako krmivo. Je vysoká od 40 cm a dorůstá do výšky až 4 m. Její květ připomíná velký talíř. Ten má šířku 30 cm. Výrazné jazykové květy bývají žluté, oranžové a někdy až hnědé. Tyto květy hlavně slouží jako lákadlo hmyzu, které rostlinu opýlí. Trubkovité plody dozrávají a vznikají tak tzv. slunečnicová semínka. Ve skutečnosti se však nejedná o semena v pravém slova smyslu, ta jsou uzavřena pouze uvnitř v tvrdém nepoživatelném pouzdru.
Pochází z Ameriky a dodnes se vedou spory, de vlastně byly poprvé pěstovány a domestikovány. Inkové používali slunečnici jako vypodobení svého boha slunce. Semena byla dovezena do Evropy kolem 16. století. V 18. století se velmi rozšířily v Rusku a jsou pěstovány dodnes.
Slunečnice topinambur
Dorůstá do výšky až 3 metrů. V horních polohách se větví. J e spíše rozšířená v nižších nadmořských výškách. Velmi dobře se jí daří na střední Moravě. Dříve se pěstovala jak k jídlu, tak jako krmivo pro zvěř. Její hlízy jsou velmi chutné. Ty mají velmi zajímavou, jemnou chuť. Jsou zdravé, vhodné pro diabetiky a mají velké spektrum využití v kuchyni.Obsahují inulin, který organismus může při 30 až 80 gramech spotřebovat, aniž by potřeboval inzulin, proto je tak prospěšný pro diabetiky a zároveň při redukčních dietách.
Tento druh je velmi nenáročný. Stačí jen zasadit úlomek hlízy a poroste kdekoliv. Stačí mu i sušší půda.
Topinambury lze pěstovat na záhoně i v prostorné nádobě. Díky své výšce a bujnému růstu mohou sloužit i jako pohledná i užitečná zástěna u plotu nebo i u zdi. Pokud nejsou v závětří, potřebují obvykle oporu.
Slunečnice pozdní
Díky své odolnosti vúči mrazu ji u nás najdeme spíše v pohorských oblastech.
Slunečnice vrbolistá